Krása nenà jenom o lidech, tohle snad už vÅ¡ichni vÃme. Krása je také o rostlinách a hlavnÄ› tohle bych chtÄ›la zmÃnit já, že krása je o rostlinách a o pÅ™ÃrodÄ›, protože já jsem vystudovaná botaniÄka, rostliny mÄ› lákaly opravdu už hodnÄ› dlouho, ale abych se pÅ™iznala, tak vlastnÄ› i bratra. I mého bratra bavily rostliny. A také nikdy nezapomenu na to, že já jsem si jeÅ¡tÄ› zatÃm hrála s panenkami a s plyšáky a můj bratr už pÄ›stoval kvÄ›tiny.
Bylo mu asi pÄ›t nebo Å¡est let a do kelÃmků od jogurtů vždycky nasypal hlÃnu a dával si tam různá semÃnka a nebo rostliny. VÄ›tÅ¡inou to byl plevel, ale maminka nás nechala, protože já jsem se potom do toho také opÅ™ela a bavilo mÄ› to. LÃbily se mi krásy rostlin. MÄ›la jsem hlavnÄ› ráda oblÃbené zvoneÄky a také kopretiny. JednoduÅ¡e takovéto luÄnà kvÃtÃ. Tohle mi opravdu hodnÄ› chybÃ. Také si vzpomÃnám, jak jsme s dÄ›deÄkem právÄ› chodili sekat trávu pro králÃky a pro slepice. Chodili jsme na mez a na louku. Ta louka byla opravdu barevná, byla tam bÃlá fialová, žlutá, Äervená, hnÄ›dá, opravdu nádherná louka, krása pohledÄ›t.
Jenomže v poslednà dobÄ› tohle už vůbec nikde nevidÃm a nynà se už prodávajà dokonce i semÃnka a nebo travnà smÄ›s, kde právÄ› jsou tyto rostliny. Řekla jsem si, že je docela smutné, že musÃme platit za to, co bylo dÅ™Ãve. A nynà už to nenà vůbec. NevÃm, ÄÃm to. Ale je jako botaniÄka samozÅ™ejmÄ› že vÃm, že to je tÃm, že v poslednà dobÄ› se stále vÅ¡echno seká, aby byl jenom jako anglický trávnÃk. Aby nebyl nikde plevel, protože každý ÄlovÄ›k chce mÃt jenom zeleň. MnÄ› se tohle nelÃbÃ. NejhorÅ¡Ã na tom je, že právÄ› my se sousedy máme opravdu velikou bytovku a spoleÄnou zahradu a oni to stále sekajà snad obden. PÅ™itom já bych chtÄ›la alespoň na kousku nechat pÅ™irozený trávnÃk, aby mi tam zaÄali růst opravdu pÅ™irozené kvÄ›tiny. Je to opravdu krása a lÃbà se mi to a je mi opravdu smutno, že tuto krásu pÅ™Ãrody lidé pÅ™ehlÞà a že ji zniÄili.Â